Velmi obecně lze říci, že včely sní o celoročním přísunu rozmanitých kvetoucích květin poskytujících nektar a pyl. Kromě toho sní o dostatku míst k hnízdění, jako jsou odkvetlé stonky, hmyzí hotely, hromady písku či jílu a trouchnivějící dřevo. Stejně jako člověk i včela sní o vodě – obzvlášť v zimě a na jaře, kdy ji potřebuje k naředění zásob potravy pro larvy.
Celoroční přísun nektaru a pylu
Cíl včely je prostý – rozmnožovat se. To usilovné poletování tam a zpět slouží k tomu, aby mohla nakrmit své potomstvo. Včelí miminka, neboli larvy, rostou především díky pylu, který je doslova superpotravinou pro včely – plný bílkovin, tuků, vitaminů, minerálů a mnoha dalších cenných látek. Tento pyl sbírají matky, které k tomu, aby mohly létat, potřebují rychlý zdroj energie – cukr, a tím je právě nektar.
Včela si může nektar sehnat téměř u každé medonosné rostliny – je to pro ni takové přírodní fastfoodové okénko. Pyl už ale tak dostupný není. I květina totiž touží po rozmnožování a dosáhne toho tak, že se pyl z tyčinky samčího květu dostane na pestík květu samičího. A právě včely jí s tím pomáhají – výměnou za sladkou odměnu v podobě nektaru. Čím víc pylu se včele „náhodou“ přichytí, tím větší šance, že květ bude skutečně opylen. A tak je na rostlině, aby se vyvinula co nejchytřeji a přilákala co nejvíc opylovačů.
Větší rozmanitost rostlin a kvetoucích keřů ve veřejné zeleni znamená, že včely mohou sbírat více pylu a tím se i rozmnožovat. To je biodiverzita v praxi!


Jaro – časně kvetoucí cibuloviny!
Jaro je pro včely klíčové – právě tehdy se po zimním spánku poprvé objevují a okamžitě potřebují energii. Naštěstí existuje mnoho květin, které je v tomto období mohou podpořit.
Krokusy (Crocus): Jsou to snad nejoblíbenější květiny včel. Rozkvétají už velmi brzy a jsou plné kvalitního nektaru i pylu. Milují je jak včely medonosné, tak samotářky. Obzvláště oblíbený je šafrán Tommasiniho (Crocus tommasinianus), který je jedním z nejdříve kvetoucích krokusů.
Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis): Její časné kvetení je ideální pro včely, které se právě probouzejí ze zimního spánku.
Společnost Verver Export nabízí široký výběr časně kvetoucích cibulovin, které jsou jako stvořené pro první včely. Skvěle se hodí na trvalkové záhony, ale také k výsadbě do travnatých ploch – ať už ručně nebo strojově. Velké otevřené trávníky v parcích se tak mohou stát doslova včelími snídaňovými zónami.


Místa pro hnízdění
Životní cyklus medonosných včel a včel samotářek je odlišný, takže se liší i potřeba hnízdních příležitostí v zimě. Včela medonosná žije ve včelstvu čítajícím v zimě 10 000 a v létě až 60 000 včel, je společenská a má jasnou dělbu práce. Například královna má za úkol klást vajíčka, trubci oplodňovat mladé královny a dělnice veškerou práci, kterou je třeba pro včelstvo vykonat (každá včela dělnice vykonává během svého života různé úkoly podle svého věku). Včely si dělají zásoby medu na přezimování a na překlenutí období sníženého přísunu potravy.
Naproti tomu divoké včely si zásoby nedělají, jsou převážně samotářské, a proto nemohou přenechat úkoly dělnicím. Čmeláci však žijí v malých společenstvích čítajících kolem 50, maximálně 500 jedinců. Pouze královny přezimují, přežívají a na jaře zakládají novou kolonii.
Délka života samotářských včel je obvykle krátká a činí několik týdnů. Pro srovnání, včely medonosné žijí déle: královny mohou žít až 5–6 let, letní dělnice žijí asi 3–6 týdnů a zimní včely 3–6 měsíců. Zatímco včely medonosné jsou obvykle včelařem umístěny v úlu nebo košnici, samotářské včely hledají místo v zemi, ve stávajících norách a štěrbinách nebo ve stoncích obsahujících dřeň (např. ostružiníku, bezu nebo divizny). Přibližně 30 % hnízdí nad zemí a 70 % pod zemí.
Zbytky stonků
Existuje také mnoho druhů včel, které hnízdí v mrtvém dřevě a dutých stoncích rostlin. Společnost Verver Export dodává koncepty trvalek s cibulovinami pro veřejnou zeleň. Naše rada pro údržbu zní: Odumřelé porosty odstraňujte pouze na jaře, těsně předtím, než začnou cibuloviny kvést. Kromě toho doporučujeme ponechat posečený materiál jako mulč, ale také umožnit líhnutí larev.
Hnízdní haldy, stěny a hráze
Všechny druhy včel si vyhrabávají hnízda v půdě. Mnohé druhy to nejraději dělají na holých, řídce porostlých místech, která zachycují velké množství slunečního tepla. Oblíbené jsou zejména strmé, ke slunci obrácené půdní plochy, jako jsou příkré stěny podél cest a příkopů, svahy cest, hráze a břehy a svahy hald písku nebo hlíny. V rovinatých oblastech je takových struktur často málo a populace samotářských včel zde lze dobře stimulovat některými drobnými „zásahy do půdy“. Mohou tady pak dokonce hnízdit různé druhy včel, které se zde dříve nevyskytovaly.
Mrtvé dřevo na slunci a ve stínu
Odumřelé kmeny a větve jsou velmi cenné jako hnízdiště a místa pro rozmnožování nebo zdroje potravy pro všechny druhy rostlin a živočichů. Na slunných místech je využívají včely a kutilky. Na stinných místech se na nich a v nich mohou vyvíjet houby a pestřenky, stejně jako nejrůznější brouci, pavouci a stejnonožci. Neodstraňujte proto odumřelé kmeny a větve z parku, zahrady nebo přírodního areálu. Z bezpečnostních důvodů jim však v případě potřeby najděte jiné místo.

Voda
Takhle brzy na jaře – je vlastně ještě zima – létají včely za krásných dnů na první jarní květy.
Medonosné včely přeměňují nektar na med, aby ho bylo možné déle uchovat. Když však přijde čas ho znovu využít, musí ho naředit – a k tomu potřebují vodu. Hustý med totiž obsahuje přes 50 % cukru a je bez rozředění pro včely nestravitelný. Na začátku jara se včelstvo stále živí zásobami potravy, které si vytvořilo v předchozím roce. Jako palivo stále není k dispozici dost nektaru, proto je k ředění medu ze zásob zapotřebí voda. Voda je také potřebná pro krmení larev, zejména na jaře.
V horkých letních dnech včely sbírají vodu, aby regulovaly klima ve včelstvu. Včely medonosné regulují teplotu v hnízdě za teplých podmínek rozváděním vody do hnízdní dutiny a plástů s vajíčky a larvami; máváním křídel urychlují odpařování a tím ochlazují hnízdo.
Napaječka pro včely
Protože včely brzy na jaře nepodnikají daleké lety, je důležité mít v blízkosti úlu bezpečný zdroj vody. Napaječka pro včely je vodní nádržka pokrytá vrstvou mechu, aby se včely ve vodě neutopily.