Při hodnocení uhlíkové stopy společnosti Verver Export se diskutuje také na téma pěstování bez rašeliny. Společnost Verver Export dodává nejen široký sortiment suchých cibulovin a hlíz, ale také koncepty cibulovin, letniček a trvalek připravené k výsadbě. Co pro tyto různé druhy rostlin znamená pěstovat je bez rašeliny? A jakému dilematu při takovém pěstování čelí evropští pěstitelé?
Rostliny potřebují k fotosyntéze oxid uhličitý (CO2) a tento proces jim můžeme usnadnit kvalitními substráty. Rychlost, s jakou lze rašelinu nahrazovat v půdním substrátu a ve směsích substrátů, závisí kromě výzkumu také na poptávce po substrátech a dostupnosti vhodných obnovitelných surovin. Vedle snižování dopadu CO2 jsou důležité také vlastnosti, díky nimž lze splnit požadavky na kvalitu, bezpečnost potravin, odolnost rostlin a fytosanitární požadavky pro export.
Úloha rašeliny
Není náhodou, že klasický půdní substrát obsahuje jako hlavní složku právě rašelinu. Rašelina je totiž stabilní, neobsahuje plevel a má neutrální kyselost, je vzdušná, což usnadňuje zakořenění rostlin, a dobře zadržuje vodu a živiny. Pro pěstování rostlin v květináčích proto nenajdeme lepší médium!
Tyto skvělé vlastnosti rašeliny však mají i svou stinnou stránku. Těžba rašeliny na rašelinných polích nese určitý dopad na přírodu – při odvodňování polí se uvolňuje CO2, je ohrožena biologická rozmanitost a obnova polí probíhá jen pomalu.
Existují alternativy?
Rašelina má tak jedinečné vlastnosti, že žádný jiný produkt ji nemůže 100% nahradit. Ve většině případů se proto nahrazuje směsí vysoce kvalitních, 100% přírodních surovin, jako je zelený kompost, kůrový kompost, rostlinná a dřevní vlákna, mech, kokosové vlákno, perlit, pokrutiny z hroznových semen atd.
U těchto alternativních surovin je důležité stále zachovávat trvalou udržitelnost. Například dovoz kokosových vláken z druhého konce světa nepřispívá k udržitelné stopě CO2!
Kritéria dobrého půdního substrátu jsou:
- dobrá kapilární schopnost;
- vysoká kapacita vzduchu pro zdravý a rychlý vývoj kořenů;
- spolehlivá drenáž a stabilní struktura;
- snadnější „zavlažování“ substrátu;
- sušší povrch, menší růst řas a játrovek;
- stabilní dusíková bilance, odpovídající běžnému režimu výživy;
- nízká hmotnost, nižší náklady na přepravu;
- znovu využitelné suroviny.
Možná rizika
Jelikož bezrašelinový substrát neobsahuje rašelinu, je zřejmé, že rychleji vysychá. Rašelina jak známo dobře zadržuje vodu, což je samo o sobě vynikající vlastnost, zejména pokud víme, jak často se má rašelinový substrát zalévat. Obvykle však nemáme dost zkušeností s tím, jak zalévat právě bezrašelinový substrát – zde platí, že u většiny z nich je důležité zalévat méně, ale častěji. Úkolem pěstitelů je nalézt správné množství zálivky pro zvolený bezrašelinový substrát a potřeby pěstovaných rostlin.
Dalším aspektem je pH substrátu. Rašelinový substrát se vápní tak, aby se docílilo hodnoty pH přípustné pro dané rostliny nebo umožňující dobré zakořenění. Také bezrašelinový půdní substrát má pH, které vyhovuje 99 % rostlin. Rašelina má však výhodu v tom, že hodnotu pH může určitým způsobem vyrovnávat, a ta proto kolísá méně výrazně než u bezrašelinového substrátu, neboť rašelinová složka tyto výkyvy takříkajíc podchytí.
Zkušenosti a komunikace
Většině rostlin se tedy daří bez ohledu na to, jaké médium a složení nakonec zvolíme. V praxi musíme získat dostatek zkušeností, abychom při změně složení substrátu našli správný způsob pěstování (hnojení/zalévání). A ještě důležitější je komunikovat získané poznatky odběratelům našich produktů, kteří naše cibuloviny a hlízy pěstují rovněž na bezrašelinovém substrátu. Pro uživatele ve veřejné zeleni, kteří naše koncepty pěstují v plné půdě, bychom měli vyzkoumat, zda je třeba upravit i postup zalévání.
