Budoucnost tulipánů!

V odvětví produkce cibulovin se usilovně pracuje na snižování používání chemických prostředků na ochranu rostlin, a není tedy žádnou novinkou, že potírání virů představuje stále větší výzvu. Při pěstování tulipánů se nejčastěji vyskytují viry TBV (Tulip Breaking Virus) a TVX (Tulip Virus X). Virus TBV přenášejí mšice a virus TVX zase roztoči. Kultivary, u nichž byla křížením vyšlechtěna rezistence, již není nutné v tomto případě postřikovat, což znamená další posun směrem k udržitelnému pěstování.

Šíření virů u rostlin
Rostlinné viry, tzv. fytoviry, jsou šířeny živočichy, kteří se živí rostlinnými šťávami, k jejichž sání často využívají bodec (stilet). Nejznámějším příkladem je mšice, která zapíchne bodec do listu nebo stonku a tím šíří virus. Zvláště efektivní je přitom létavá mšice. A protože mšice jsou rozšířené všude, není rostlina, zahrada ani park, které by nebyly náchylné k výskytu virů. Rostlina obvykle není virem napadána a pouze jej přenáší, přičemž se viditelně omezí její růst.

Nizozemské odvětví produkce cibulovin vzniklo v 17. století na starých geestech přímo za dunami a Severním mořem. A není to náhoda. Právě v tomto pobřežním pásu je zatížení mšicemi díky věčně vanoucím mořským větrům výrazně nižší než dále ve vnitrozemí a v Evropě. Tyto mšice a šíření virů za dunami byly však příčinou první finanční katastrofy na světě. Investoři totiž vložili své „peníze a majetek“ do cibulek postižených virem, které už dál nevzešly a nikdy nebyly sklizeny.

Tulipány odolné vůči virům u Verver Export
V letech 2023–2024 se v Nizozemsku pěstují cibuloviny jarních květin na necelých 17 000 hektarech, z toho na 13 000 hektarech to jsou tulipány. Na hektar se v průměru sklízí 10 000 kilogramů tulipánových cibulek (asi 170 kusů na metr čtvereční). Tato čísla ukazují, jak důležité je pro nizozemské odvětví produkce cibulovin právě pěstování tulipánů. Většina vypěstovaných cibulek tulipánů se využívá na řezané květiny, zatímco jen malé procento nachází své místo v zahradách a parcích.

Společnost Verver Export zařazuje do svého katalogu od roku 2023 také první tulipány odolné vůči virům a jejich počet se opět zvýší v novém katalogu pro rok 2025. Tyto kultivary pocházejí ze šlechtitelské stanice Ijsbranda de Jonga, který v roce 1996 provedl svá první křížení zaměřená na zavedení rezistence vůči virům TBV a TVX a dosáhl rychlých výsledků. Křížením tetraploidního tulipánu s Tulipa fosteriana „Princeps“ získal až 40 semen, která dala vzniknout červeným a žlutým semenáčkům. Z jednoho z nich se stala odrůda „Novi Sun“, která se zatím pěstuje na 75 ha, má odolnost vůči TBV a je také necitlivá k TVX a Augustově chorobě. Nevýhodou tohoto křížení byla sterilita potomstva. Tím, že de Jong zvolil jinou cestu, objevil oranžový semenáček, který se ukázal být plodný a odolný vůči TBV. S ním opět pokračoval v křížení. Některé selekce z těchto křížení nesou své jméno, například „Kunyun“ a „Milatz“ – odrůdy necitlivé k viru TBV.

Odolnost vůči virům se testuje polním testem, kdy se selekce umístí mezi plně zamořené partie. Na fuzariózu se testuje v kůlně, kdy se vybrané rostliny uchovávají v teplé a vlhké místnosti a při tom se aplikují spory fuzariózy z infikovaných cibulek.

Moderní techniky
Kromě viróz však existují i další choroby, jako například: fusariová hniloba cibulí tulipánu (Fusarium oxysporum f.sp. tulipae) a botrytida. Vyšlechtit odolnost vůči všem třem chorobám není snadné. Na Wageningen University & Research (WUR) probíhají od přelomu století za použití moderních technik práce na vytvoření genetické mapy s markery indikujícími odolnost vůči některým chorobám. Pomocí těchto markerů lze rychleji selektovat tulipány se specifickým zaměřením na určité rezistence. Markery jsou odchylky v DNA, které jsou náhodně spojeny s určitým genem. Výběrem rostlin se správnou kombinací markerů se nepřímo selektuje rezistence. To je užitečné například zejména pro nahrazení pracného testování na choroby nebo při kvantitativní rezistenci, protože tu lze pak předpovědět již na základě jedné sazenice namísto několika geneticky identických rostlin.V budoucnu se budeme dozvídat o genomu rostlin a o zákonitostech v kódu DNA genů rezistence stále více a budeme tak moci provádět selekci přímo na jejich základě.

Výzva v oboru nyní spočívá ve šlechtění na rezistenci u dalších cibulovin.

Šlechtění je dlouhodobá záležitost
Pro šlechtění tulipánů je třeba trpělivosti a vytrvalosti. Kříženec potřebuje čtyři roky k tomu, aby vykvetl, a poté se vybere jedna cibulka, se kterou se pokračuje dále. Pokud má požadované pozitivní vlastnosti, potrvá dalších 15 let, než poroste na jednom celém hektaru. Celkem vás tedy čeká asi 20 let, než budete moci kultivar uvést na trh. Jak nyní vidíme, dostávají se na trh první výsledky od šlechtitelů, kteří se šlechtěním na rezistenci začali již před 25 lety. Kromě toho přicházejí i mladší šlechtitelé s prvními tulipány odolnými vůči virům a také s dalšími cibulovinami.

Existují také iniciativy, které využívají moderní laboratorní techniky k (cenově dostupnému) urychlení množení cibulek tulipánů.

Historie virů a tulipánů
V 17. století, v době tulipánového šílenství (kdy jste si za deset tulipánových cibulek mohli koupit domek u kanálu), byly ceněny tulipány s žíhanými a pruhovanými květy. Až v roce 1928 vědci zjistili, že toto žíhání a pruhy jsou způsobeny mozaikovým virem a že tyto dekorativní tulipány jsou nemocné.

Když míjíte pole kvetoucích tulipánů, občas spatříte lidi, kteří kolem záhonů tulipánů procházejí s pozorným pohledem, jako by hledali něco ztraceného. Jedná se o „hledače chorob“, jejichž úkolem je odhalovat a odstraňovat infikované tulipány. V současnosti jezdí po polích s tulipány již první „roboti pro vyhledávání chorob“, kteří s pomocí umělé inteligence rozpoznávají viry a napadené tulipány likvidují.

Žíhané tulipány stále existují a říká se jim „Rembrandtovy tulipány“, ačkoli tento skvělý malíř za svého života žádný tulipán nenamaloval. Tyto tulipány nejsou postižené žádnou chorobou, nýbrž vznikly selekcí.

Terminologie

Rezistence: rostlina odolává škůdci a nemůže onemocnět.
Tolerance: míra poškození, kterou škůdce rostlině způsobí.
Citlivost: míra, do jaké rostlina škůdcem onemocní.